Matka nedávno požádala o radu, jak pomoci své dceři, která měla obavy z nástupu do třetí třídy.
Matka řekla: „Moje dcera začíná chodit do třetí třídy a nedávno mi řekla, že se bojí, že začne chodit do školy, protože je to zvláštní dítě, nemá žádné kamarády a neví, proč ji nikdo nemá rád…“
Dodala: „Vždycky jsem jí říkala, ať je sama sebou a žádá ostatní děti, aby se s ní kamarádily… ale já jsem společensky neohrabaná a úzkostlivá v přítomnosti nových lidí, stejně jako můj manžel, takže nejsme zrovna ti nejlepší.“ Modely, se kterými se dá kamarádit, lol.
„Nevím, jestli s tím můžu nebo bych měl něco udělat, ale jakékoli návrhy nebo rady bych ocenil!!“
„Nemůžeme ovlivnit školu, ale můžeme jim zajistit, aby se doma cítili bezpečně.“
Ostatní rodiče se s matčinými obavami vyjádřili a podělili se o své rady.
Nejprve jeden uživatel doporučil prozkoumat koníčky a mimoškolní programy, kde by dívka mohla potkat podobně smýšlející přátele.
„Ahoj! Tady je maminka bez přátel s osamělým malým chlapcem bez kamarádů! Jen jsem chtěla říct, že mé srdce je pro tebe. Má nějaké koníčky, které má ráda? Co takhle kroužky nebo mimoškolní programy, kde by se mohla setkat s lidmi, se kterými by si mohla rozumět,“ napsali.
„Taky se zdvojnásobte v tom, co s ním děláte. Nemůžeme ovlivnit školní situace, ale můžeme jim zajistit, aby se doma cítili bezpečně, chtěně a jistě. Můžete být i nejlepším přítelem :),“ pokračovala.
„Byl jsem zvláštní dítě“
Jiní tuto radu zopakovali a říkali, že čím více se vaše děti zapojí do aktivit, tím více přátel si pravděpodobně najdou.
„Doporučila bych najít si mimoškolní aktivitu, která ji zajímá. Bonusové body, pokud to nesouvisí se školou. Ve škole jsem byla jedno z těch divných dětí, ale podobné divné děti jsem našla i v gymnastice, ve výtvarných kroužcích, na táborech atd.,“ řekla jedna z nich.
Jedno dítě ze školy, které se samo přiznalo jako „divné“, dodalo: „Najdi si něco, co ráda dělá, a najde si kamarády. Já jsem byl to divné dítě ve škole, ale hrál jsem v kapele, hrál jsem pár karetních her, několik let jsem hrál fotbal a přečetl tisíce knih. Díky těmto aktivitám jsem potkal spoustu kamarádů. V určitém okamžiku také pochopí, že všichni jsou divní, dokonce i ty „cool“ děti.“
Pak jedna matka řekla autorovi příspěvku, že tento věk může být pro děti sociálně obzvláště obtížný, takže by se neměla příliš obávat, že je to odrazem jejího dítěte – nebo konkrétně její osobnosti.
„Myslím, že kolem druhého a třetího ročníku se z malého dítěte, které si jen hraje s vrstevníky, kteří jsou fyzicky přítomni a nepřemýšlí o tom, změní na vědomí, že se potřebují spojit na hlubší úrovni.“
„Najednou si uvědomíte, že vás lidé kolem vás sledují a soudí. A věci se začnou více shodovat, zejména s dívkami. Takže část z toho je prostě jen oním přechodem a je to docela běžné. Existuje mnoho společenských změn, které pokračují od prvního do šestého roku.“
Nakonec jeden člen skupiny matce řekl, aby přijala své „divné“ dítě, protože právě to ho dělá jedinečným.
„MILUJU divné děti,“ napsali. „Jsou to děti, které vynikají, protože se jen tak nenechají unést proudem. Obvykle to nejsou ti, kteří následují ostatní. Možná dnes není vůdkyní, ale později v životě také vynikne a s vaším vedením v příštích pěti letech se tam může dostat s jistotou a přijmout to divné.“
#dcera #divná #dítě #Obávaná #skoupka #přátelé
Zdroj obrázku: nypost.com
